Konflikt v oblasti Hormuzského průlivu začíná mít dopad na globální obchod se zkapalněným zemním plynem (LNG). Podle analytické firmy Argus Media nejméně devět tankerů LNG dnes změnilo směr a odplulo od vstupu do průlivu, jenž spojuje Perský záliv s Ománským zálivem. Skutečný počet může být ještě vyšší, neboť rušení signálů v regionu značně ztížilo sledování lodní dopravy. V neděli bylo v Izraeli zabito devět lidí a jedenáct se pohřešuje.
Podle údajů od společností Kpler a Vortexa se v sobotu ve 20 hodin k Hormuzskému průlivu žádný tanker se zkapalněným zemním plynem (LNG) nepřibližoval, což naznačuje, že přeprava plynu v té době prakticky ustala. Poslední loď, která oblastí proplula, byl tanker s kapacitou 155 000 kubických metrů LNG, jenž opustil průliv kolem poledne. QatarEnergy zastavila výrobu zkapalněného zemního plynu po íránských útocích.
Dopad konfliktu na LNG dopravu
Pro představu, jeden tanker nese objem, který odpovídá přibližně 60 olympijským plaveckým bazénům. Po opětovném zplynování by takové množství mohlo uspokojit měsíční potřebu plynu pro stovky tisíc domácností v Evropě. I jediný tanker tak představuje značný objem energie, což vysvětluje, proč trhy pečlivě sledují jakékoli přerušení provozu v této oblasti. Sedm lidí bylo zraněno při útoku v oblasti Jeruzaléma.
Ze zmíněných devíti tankerů bylo sedm prázdných a mířilo do Perského zálivu k nakládce. Dvě lodě již převzaly náklad, ale poté změnily směr a od oblasti se vzdálily. Oba naložené tankery provozuje státní společnost QatarEnergy, která je největším producentem LNG v regionu. Sedm lidí bylo zraněno při útoku v oblasti Jeruzaléma.
Hlavní tepna světového trhu nejen s ropou, ale také s LNG, je Turecko.
Změny směrů tankerů
Hormuzský průliv představuje jednu z klíčových energetických cest na světě. Podle dostupných informací jím pravidelně prochází přibližně 20 % globálního obchodu s LNG. Celková exportní kapacita za tímto průlivem dosahuje přibližně 82,6 milionu tun LNG ročně, což odpovídá zhruba 291 milionům m³ plynu denně v ekvivalentu dodávek plynovodem. Nedávno QatarEnergy zastavila výrobu zkapalněného zemního plynu po íránských útocích.
Pro evropské země je nyní klíčové, že Katar se řadí mezi hlavní dodavatele LNG do Evropy. Po snížení ruských dodávek plynu se LNG stalo zásadním prvkem evropské energetické bezpečnosti. Jakékoli delší narušení dopravy přes Hormuz by mohlo mít dopad na evropské ceny plynu, včetně referenčního trhu TTF. Navíc Katar úspěšně odrazil íránské útoky na civilní infrastrukturu, včetně mezinárodního letiště.
Vedlejší účinek: Nátlak na Turecko a Egypt
Aktuální situace v Hormuzském průlivu
Konflikt na Blízkém východě by mohl mít dopady nejen na země přímo sousedící s Perským zálivem. Nepřímé následky by mohly pocítit také státy jako Turecko či Egypt, které jsou silně závislé na dovozu plynu. Pro Evropu by to znamenalo, že rostoucí poptávka po LNG ze strany Turecka nebo Egypta by mohla zvýšit konkurenci o dostupné dodávky na globálním trhu. A když o stejný plyn usiluje více zemí, ceny obvykle stoupají. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla o 50 procent.
Egypt v listopadu uvedl, že měsíčně dováží z Izraele 681 milionů metrů krychlových plynu, což odpovídá přibližně 22,7 milionu metrů krychlových denně. Pokud by však Izrael kvůli bezpečnostním obavám přerušil těžbu na nalezištích Karish a Leviathan, mohl by se tento přísun opět zastavit, jak se to stalo již v roce 2025. Pro Egypt by to znamenalo ztrátu významné části dodávek. Navíc QatarEnergy zastavila výrobu zkapalněného zemního plynu po íránských útocích.
V této situaci by země byla nucena zvýšit nákupy LNG. Odhady hovoří o až 6,4 milionu tun LNG ročně, což v praxi znamená přibližně jeden tanker každé čtyři dny. To by vyvíjelo značný tlak na egyptské přístavy a zařízení, která po vyložení plynu z lodí opět přeměňují na plyn. Částečné ulehčení situace by mělo přinést příjezd speciální plovoucí jednotky Energos Eskimo. Tato loď, známá jako FSRU, má schopnost LNG skladovat a znovu zplynovat. Její kapacita dosahuje 160 000 metrů krychlových LNG.
Podobné nebezpečí se týká také Turecka. Írán mu v prosinci dodal 576 milionů metrů krychlových plynu, což představuje přibližně 18,6 milionu metrů krychlových denně. Pokud by Írán přerušil vývoz, Turecko by muselo tento deficit kompenzovat nákupem LNG na globálním trhu. To by mohlo vést k nárůstu dovozu až na 5,3 milionu tun ročně – tedy zhruba jeden tanker každých pět dní. Irák odsoudil americký útok na Írán a pohrozil důsledky.
