Server Novinky.cz se v aktuálním domácím zpravodajství zaměřil na téma, které může během několika dní výrazně ovlivnit české řidiče. Údery Spojených států a Izraele na Írán rozproudily globální trhy s ropou a vyvolaly otázku, zda se nedočkáme rychlého zdražení ceny nafty a benzínu. Mezitím se 79 Čechů dnes přesune z Izraele do Egypta.
V nejhorším případě by se ceny nafty mohly zvýšit až o sedm korun za litr. Klíčovým bodem je Hormuzský průliv, zásadní tepna pro světový obchod s ropou. Pokud by Írán tuto úžinu uzavřel, došlo by k bezprecedentnímu zásahu do globálních dodavatelských řetězců. Už v neděli se lodní doprava v oblasti značně zpomalila, což trh okamžitě pocítil. V neděli bylo zrušeno více než 30 letů z pražského letiště.
Dopady konfliktu na ceny pohonných hmot
Podle Petra Lajska, analytika společnosti Purple Trading, který poskytl informace zpravodajskému serveru Novinky.cz, by se jednalo o extrémní scénář s dopady srovnatelnými s ropnými krizemi z minulých dekád. Blokáda by vedla k dramatickému nárůstu cen a výrazné volatilitě. V takovém případě by se cena pohonných hmot mohla vyšplhat nad čtyřicet korun za litr. Takto vysoké ceny byly naposledy zaznamenány v květnu 2024. Ještě v sobotu přitom podle údajů společnosti CCS stála Natural 95 v průměru 33,61 Kč za litr a nafta 33,10 Kč.
Trh reagoval na víkendový útok růstem, když cena severomořské ropy Brent překročila 73 dolarů za barel, což představuje nejvyšší úroveň od července minulého roku. Od začátku roku navíc Brent vzrostl o více než deset dolarů za barel. Velkoobchodní cena nafty v Evropě vzrostla o více než 20 %.
Hormuz jako katalyzátor globální krize, která ovlivňuje cenu nafty a přináší zrušení letů do destinací jako Tel Aviv a Dubaj.
Situace v Hormuzském průlivu
Hormuzský průliv představuje úzké hrdlo, kterým se přepravuje ropa z oblasti Perského zálivu, což odpovídá přibližně jedné pětině celosvětové spotřeby. Uzavření tohoto průlivu by mělo dopad nejen na Írán, ale i na exporty Saúdské Arábie, Iráku, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů. Podle Lajska by trh okamžitě začal reflektovat riziko fyzického nedostatku suroviny, nikoli jen politickou nejistotu. Cena nafty by mohla dramaticky vzrůst o desítky dolarů, přičemž krátkodobě by se mohla přiblížit hranici sta dolarů za barel, i když takto vysoké ceny by podle analytiků pravděpodobně nebyly dlouhodobě udržitelné. Burzovní cena zemního plynu v Evropě vzrostla o 25 %.
Hlavní ekonom společnosti XTB, Pavel Peterka, také očekává rychlý nárůst cen nafty.
Cena nafty
Předpověď vývoje cen nafty
V nadcházejících dnech se očekává, že cena ropy překročí 75 dolarů za barel, což povede k nárůstu cen pohonných hmot přibližně o korunu na litr. Pokud by však došlo k uzavření průlivu, cena ropy by mohla vystoupat nad 80 dolarů. Ještě výraznější dopad by mohl nastat v případě dlouhodobého výpadku íránských dodávek, například v důsledku útoků na ropná pole, rafinerie či exportní terminály. Ceny ropy rostou kvůli americko-izraelskému útoku na Írán. V takovém scénáři by mohlo být zdražení na českých čerpacích stanicích znatelnější a trvat delší dobu.
Vyšší ceny ropy znamenají i vyšší náklady na život. Dražší energie mohou ochromit poptávku po cestování.
Napětí na Blízkém východě by se neprojevilo pouze v cenách benzínu a nafty. Peterka varuje, že nárůst cen ropy obvykle zvyšuje i ceny dalších energetických komodit, které jsou s ní vzájemně propojené. Mohl by tak vzrůst i zájem o zemní plyn, který se v regionu těží ve velkém a následně se vyváží, mimo jiné, do Evropy. Vyšší ceny energií by pak vedly k nárůstu přepravních nákladů, což by se postupně promítlo do cen zboží. Výsledkem by byl tlak na inflaci. Ceny ropy rostou kvůli americko-izraelskému útoku na Írán.
Omezení letecké dopravy v ČR
Ekonomové se domnívají, že výraznější inflační efekty v České republice by mohly nastat zejména v případě dalšího zhoršení konfliktu. K negativnímu scénáři by se navíc mohla přidat oslabená koruna. Zvýšená globální nejistota obvykle vede investory k odlivu z rizikovějších měn, mezi které patří i česká koruna. Dolar zpevňuje vůči většině měn, což může situaci ještě zkomplikovat.
Slabší měna by vedla k vyšším nákladům na dovoz, což by se následně promítlo do konečných cen pro spotřebitele. Energetická krize by se tak mohla rychle přenést z čerpacích stanic do každodenního života domácností. Ceny ropy rostou kvůli americko-izraelskému útoku na Írán.
Kdo ovládá dodávky: OPEC+, zásoby a americké omezení
Na vývoj cen ropy má vliv nejen situace v Íránu a kolem Hormuzského průlivu, ale také důležitá role OPEC+, což je sdružení zemí vyvážejících ropu, jehož vedení zajišťují Saúdská Arábie a Rusko. Tento kartel se snaží koordinovat těžební kvóty s cílem stabilizovat a případně podpořit ceny na globálních trzích. V případě, že by došlo k výpadku dodávek z Perského zálivu, OPEC+ by teoreticky mohl zvýšit část produkce. Otázkou však zůstává, jak rychle a v jakém objemu by k tomu skutečně došlo. Ceny ropy rostou kvůli americko-izraelskému útoku na Írán.
Strategické ropné rezervy jednotlivých států mají klíčový význam. Spojené státy vlastní Strategickou ropnou rezervu (SPR), která byla v minulosti využita například po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 k zmírnění cenových výkyvů. Podobné nouzové zásoby mají i členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA), včetně zemí Evropské unie. Česká republika je podle legislativy povinna udržovat nouzové zásoby ropy a ropných produktů přibližně na úrovni odpovídající 90 dnům průměrného dovozu. Tyto rezervy však slouží především pro krizové situace a jejich uvolnění podléhá přísným pravidlům. Není to tedy nástroj, který by okamžitě a trvale snížil ceny na pumpách. Trh reaguje nejen na fyzickou dostupnost ropy, ale také na očekávání investorů. Pokud by převládal pocit, že konflikt může být dlouhodobý, psychologický aspekt by mohl ceny udržovat na vyšších úrovních. Důležité jsou také diplomatické signály a vojenské akce v regionu. Každé prohlášení klíčových aktérů může cenu ropy během několika hodin posunout o několik procent. Ceny ropy rostou kvůli americko-izraelskému útoku na Írán.
Cena nafty
Mezi klíčové faktory patří také struktura samotného ropného trhu. Cena ropy Brent vzniká na komoditních burzách, kde se s kontrakty aktivně spekuluje. Významnou část objemu netvoří fyzické dodávky, ale finanční deriváty. To znamená, že prudké cenové výkyvy mohou být umocněny čistě finančními pohyby investorů, kteří reagují na riziko. V období zvýšeného geopolitického napětí se zvyšuje takzvaná riziková prémie, tedy příplatek, který trh zahrnuje do ceny kvůli nejistotě. Tento jev byl patrný například během války v Perském zálivu v roce 1990 nebo po útocích na saúdskoarabská ropná zařízení v roce 2019. Tehdy ceny vzrostly skokově, i když fyzické výpadky byly pouze dočasné. Podobný trend může nastat i nyní, zejména v souvislosti s americko-izraelským útokem na Írán. Dalším faktorem je kapacita světových rafinerií, která je po pandemii napjatější než dříve. Pokud by došlo k souběhu drahé suroviny a omezené rafinérské kapacity, mohlo by to zvýšit rozdíl mezi cenou ropy a cenou finálních paliv. Český trh je navíc závislý na dovozu ropy a ropných produktů ze zahraničí, především prostřednictvím ropovodů TAL a IKL. Jakékoli narušení globální rovnováhy se tak do tuzemských cen promítá relativně rychle. Vliv má i vývoj dolaru, protože ropa se obchoduje právě v této měně. Silnější dolar automaticky zdražuje nákup ropy pro země s jinou měnou. Kombinace geopolitického napětí, měnových pohybů a spekulativních obchodů proto může vytvořit prostředí, v němž ceny porostou rychleji, než odpovídá samotnému fyzickému nedostatku. To je mechanismus, který běžný řidič na první pohled nevidí, ale pocítí jej při placení u stojanu.
Česká obchodní inspekce (ČOI) dlouhodobě monitoruje vývoj cen a marží. Během krizových období však hraje klíčovou roli tržní psychologie a očekávání budoucího vývoje. Pokud spotřebitelé anticipují nárůst cen, může to vést k dočasnému zvýšení poptávky, což tlačí ceny nahoru. Ekonomika cenotvorby se tedy zakládá na kombinaci globálních tržních sil, daňového zatížení a konkurenčního prostředí. Vzhledem k rostoucím cenám ropy v důsledku americko-izraelského útoku na Írán, jednoduché vysvětlení o „úmyslném šponování“ obvykle nezachycuje celý složitý mechanismus trhu.
Pumpa jako ukazatel globálních trendů: Co odhalí nadcházející týdny. Zrušené lety zahrnovaly destinace jako Tel Aviv a Dubaj.
Napětí na Blízkém východě opět ukázalo, jak křehká je rovnováha globální energetiky a jak rychle se může vzdálený konflikt proměnit v domácí účet u stojanu. Český řidič sice nemá vliv na rozhodnutí v Teheránu, Washingtonu ani Rijádu, avšak jejich kroky se mu projeví v peněžence téměř okamžitě. Trh s ropou reaguje nejen na skutečné výpadky, ale i na pouhou hrozbu omezení dodávek. Stačí jediný signál o eskalaci a ceny nafty mohou během hodin vyskočit. V systému Drozd bylo registrováno zhruba 6650 Čechů v Blízkém východě.
Pokud se však prosadí diplomatické řešení a Hormuzský průliv zůstane přístupný, může se aktuální napětí změnit pouze na krátkodobý výkyv. Klíčové budou nadcházející týdny, reakce producentů a postoj významných světových ekonomik.
Celý příběh tedy nespočívá pouze v ceně nafty za čtyřicet korun, ale také v širších otázkách energetické bezpečnosti a ekonomické stability. Vyšší ceny ropy se totiž promítají nejen do nádrží, ale i do nákladů na dopravu, zboží a služby. Každý geopolitický otřes prověřuje odolnost evropského trhu a české měny. Zda se jedná o krátkodobý cenový šok, nebo o začátek delšího období zdražování, ukáže až další vývoj konfliktu. Dražší energie mohou ochromit poptávku po cestování.
Jisté je, že světová politika a domácí pumpa jsou dnes více provázané než kdy jindy. Ceny nafty na čerpacích stanicích často nejrychleji a nejviditelněji odrážejí globální napětí, přičemž Čína a Indie patří mezi největší čisté dovozce ropy.
_______________________
