Při černobylské havárii došlo 26. dubna 1986 k výbuchu jaderného reaktoru v Černobylu. Tento incident způsobil masivní únik radioaktivity, který měl dlouhodobé zdravotní dopady na obyvatelstvo a životní prostředí.
Klíčová fakta:
- Důkazy o kontaminaci přinesl výzkum zvěře a hub v Hrubém Jeseníku.
- První zprávu o výbuchu Československá tisková kancelář vydala 28. dubna 1986.
- Zvýšení radioaktivity úřady oficiálně připustily až 4. května 1986.
- Průměrná dávka ozáření pro běžného občana v roce 1986 byla v limitech neohrožujících zdraví.
- Podle zprávy Černobylského fóra z roku 2000 se celkový počet lidí, kteří mohli zemřít v důsledku ozáření, odhaduje na 4000.
Syndrom akutního ozáření byl potvrzen u 134 pracovníků elektrárny a hasičů. Při explozi zahynuli dva pracovníci elektrárny. V Jeseníkách byla plošná aktivita Cs-137 přes 30000 Bq na metr čtvereční, což ukazuje na vysokou míru kontaminace. U vyšetřených sušených hřibovitých hub byla zjištěna hodnota 12500 Bq na kilogram.
Nejvyšším dávkám radiace bylo vystaveno asi 200.000 likvidátorů. V horských oblastech sehrály neblahou roli dešťové srážky, které přispěly k šíření radioaktivity. Jód má poločas rozpadu osm dní a byl nebezpečný pro těhotné ženy a malé děti.
Antonín Gaja vzpomíná: „Nikdo nic nevěděl. Vzpomínám si, jako by to bylo dnes, jak jsme byli na 1. máje posláni na seřadiště na autobusovém nádraží a prvomájové oslavy se konaly, jako by se vůbec nic nestalo.“ Kolik lidí ve skutečnosti onemocnělo následkem havárie, to se můžeme jen dohadovat.
