Filip Turek, zástupce české vlády pro Zelenou dohodu, vystoupil 17. března 2026 v Bruselu, kde čelil kritice za svou angličtinu. Jeho projev byl hodnocen jako slabý a nedostatečný pro mezinárodní jednání.
Turek, který četl svůj projev z papíru, nebyl schopen od něj odbočit, což vedlo k jeho neúspěšnému pokusu o výslovnost slova „instead“, které vyslovil jako „instýd“. Tato jazyková chyba vyvolala vlnu reakcí na sociálních médiích, kde se objevily návrhy na anglické kurzy pro něj.
The numbers
Česká vláda se postavila proti zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035, což je klíčové pro udržení konkurenceschopnosti v automobilovém průmyslu, který přispívá 5 % HDP České republiky. Evropská komise mezitím snížila svůj cíl na snížení emisí z 100 % na 90 %.
Reakce na Turekův výkon byly rozmanité. Danuše Nerudová komentovala situaci slovy: „Málem došlo i na šůšn.“ Jiří Pehe se zeptal: „Možná by mu lépe šla němčina z 30. let minulého století?“ Tyto poznámky ukazují na frustraci z jazykových dovedností českých představitelů na mezinárodní scéně.
Turek, který nebyl formálním členem ministerstva a neměl hlasovací práva na jednání, se snažil prezentovat české zájmy. Uvedl: „Dobrá kondice evropského automobilového průmyslu je pro nás klíčovou ekonomickou prioritou.“ Dále dodal, že „usilujeme o realistickou regulaci, která vyvažuje klimatické ambice s reálnou technologickou a sociálně-ekonomickou situací na trhu a zachovává konkurenceschopnost EU.“
Jeho výkon v Bruselu byl srovnáván s předchozími jazykovými přešlapy českých ministrů, což naznačuje, že jazykové dovednosti představitelů mohou být vnímány jako slabina. Kritika se zaměřila na to, že Turek neměl dostatečné jazykové schopnosti pro svou roli v mezinárodních jednáních.
Po vystoupení Turek zveřejnil na Instagramu video, ve kterém se omluvil za svou angličtinu, přičemž uvedl, že byl vyčerpaný. Tato omluva však nezabránila dalšímu šíření kritiky a vtipů na jeho účet na sociálních médiích.
Podobné situace v minulosti ukazují, že jazykové dovednosti českých politiků jsou často pod drobnohledem. Vzhledem k důležitosti mezinárodních jednání a prezentace národních zájmů je zřejmé, že zlepšení jazykových schopností by mělo být prioritou pro budoucí české zástupce na mezinárodní scéně.